Keltovinky - svátky

16. srpna 2016 v 16:16 | MadHatter |  History&Fantasy

Zde se rozepíšu o 4 hlavních keltských (pohanských) svátcích, dále se objevují také slunovraty, které se mezi svátky řadí, ale já jsem se neochvějně rozhodla, že je každý zná a že není potřeba je jaksi popisovat. Hodně svátků se dochovalo, i když se je křesťané snažili vymítit. Nechtěli, aby pohané věřili ve svá božstva a měli své svátky, jednoduše pohanství překryli křesťanstvím. Tak jako mají dnes všichni na mysli, že vánoce jsou obdobím, kdy se narodíl veleslavný Ježíš Kristus. Chyba, křesťanům se nedařilo vypudit zimní slunovrat a tak ho lživě "obkouleli" Ježíšovým narozením (tak jako to udělali se vším). Avšak hodně zvyků přetrvalo: naše oblíbené zdobení stromku, jmelí a ryba k večeři. A tak se z "kacířského, špinavého, pohanského" svátku stal ten nejznámější a nejoblíbenější katolický svátek. Tleskám církvi. No jdeme dál a konečně se pustíme do keltských přírodních svátků.




  • Ze 31. ledna na 1. února, ztotožňují se s ním Hromnice.
  • Slunce má mohutnější zář a ukazují se první známky jara. Příprava na polní práci.
  • Hlavní patronkou je bohyně Brigid ("vznešená", chrání ženy, plodnost, domácí oheň a hojnost), krásná a nevinná dívka v bílých šatech (odvozuje se angl. slovo 'bride' a dokonce i bílé šaty). Její oblíbenost nezmizela ani po příchodu křesťanství.
  • Název "IMBOLC" nebo také "OIMELC" se dá přeložit jako ovčí mléko. Tím se mimo jiné právě lid živil po těžké zimě.
  • Prováděly se oběti bohům a mladé dívky (podobné Brigid) pracovaly na první jarní orbě.
  • Jednoduše, vítali jaro a těšili se z jeho darů. Bylo pro ně novým začátkem a paprskem naděje...

  • Ze 30. dubna na 1. května, začátek světlé části roku.
  • Lidé již neměli strach ze zimy, ale zažehnávali rituály proti jiným pohromám, které by je v teple mohly čekat.
  • Svátek byl uspořádán na počest boha Belena (bůh válek, léčitelství, světla a slunce).
  • Každý se očišťoval od všeho zlého pomocí ohně, který byl posvátný a je přímým znakem této noci plné rituálů.
  • Po západu se zhasly všechny domovní krby a druidové zapálili posvátný oheň pomocí kterého očišťovali dobytek, potraviny, domy a člověka.
  • Původně se házely do ohně oběti zvířat a dokonce lidí, aby byla posílena magická moc bohů. Poté to byly pouze symbolické oběti.
  • Slavnostní oblečení bylo zelené, nebo rovnou z listů a větví a na hlavách se nosily květinové věnce, v rukou uchopené tyče s jehličnatými větvičkami. (Dodnes jako stavění májů.)
  • Oslava májové královny jako ženský článek plný plodnosti a mateřské síly.
  • Tradičně se z kopců pouštěla hořící kola a házela se hořící košťata, jakožto ukázka síly Slunce a ohně.
  • S příchodem křesťanství se tyto slavnosti pojaly za hříšné a popisované jako čarodějnické sabaty.
  • Jednoduše, lidé se těšili úrodou, hřejivým teplem a hojností a věřili, že načerpají energii přírody na další úmornou zimu.

  • Ze 31. července na 1. srpna, polovina mezi Beltainem a Samhainem.
  • Oslava boha Lugha (slunce, umění a řemeslo) a jeho pěstounky bohyně plodnosti Taillte, která obětovala svůj život pro zúrodnění irské země.
  • Lid děkuje za úrodu a provádí rituální sňatek Boha s Matkou, aby mohl pokračovat další život plný plodnosti. Při tomto rituálu je Bůh "obětován", aby měla Matka příroda větší sílu a plodnost.
  • Posvátným byl poslední dožínkový snop, v němž uchovali přes zimu ducha obilí. Toto obilí bylo magické a tak se smíchalo s obilím na příští rok.
  • Jako zábava se pořádaly hudební soutěže, koňské závody a také "svatby na zkoušku". Tyto svatby trvaly rok a pár se mohl při nespokojenosti rozejít bez jakýchkoliv problémů. Avšak pár musel prvně podstoupit řadu úkolů o spolupráci a dále obřad, kdy se jim svázaly ruce k sobě jako znak, že budou spojeni.
  • Byly to hlasité slavnosti, všude smích, hudba schopných bardů a neuvěřitelné příběhy o statečnosti. (Keltové byli neskonale chvástaví a rádi vyprávěli a přeháněli.)
  • Jednoduše, lid se těšil z darů léta, prosil bohy o plodnost, hojnost a bohaté sklizně na příští rok. Kdo se nezúčastnil, čekalo ho neštěstí, rychlé stáří, ztráta humoru a radosti.

  • Ze 31. října na 1. listopad, začátek temné poloviny roku.
  • Dnes se nám tento svátek ukazuje jako 'Halloween' a u nás Dušičky.
  • V tyto slavnostní dny se otevírá brána nadpřirozených bytostí (skřítci, víly,...) a duchů, kteří chtějí navštívit svou rodinu, a aby nezabloudili, tak se kolem domů rozsvěcely lucerny a svíce.
  • Pořádaly se mohutné hostiny, kde se část jídla nechávala duším, potom se lidé vydali se svícemi ke hřbitovům a zpět se vraceli již potmě a velice tiše. Druidové vydoutnávali mohutné oblaky bylin po domovech, aby se již žádní duchové nemohli zdržovat v příbytcích.
  • Na tomto svátku byly obvzlášť zajímavé děsivé masky, které dnes známe jako 'halloweenské kostýmy'.
  • Legendy praví, že v tyto dny zemřel sluneční, vegetační bůh a znovu se zrodil na jaře.
  • Toto období bylo pro pohany méně příjemné, jelikož věděli, že přijde krutá zima a tak porazili slabší zvířata, dokončili sklizeň.
  • Zažehl se velký nový oheň, samozřejmě poté, co všechny v domovech uhasly, a tímto novým se zapálily rodinné krby, aby se vyhnalo vše staré a zlé, tudíž přivítalo nové a dobré.
  • Jednoduše, lidé potřebovali shodit těžké otěže za celý rok a ohlédnout se za svými předky. Cílem bylo uvědomit si, co je pro nás nepotřebné a vykročit čistí do nového roku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama